Uskladnění plástů




Po vytočení plástů s medem se vyskytne problém co s nástavky s prázdnými plásty po vytáčení. V mém případě se část nástavků vrátí do včel na dalších stanovištích, od kterých beru plné nástavky, ale co se zbytkem. Po vytočení řepky vracím jeden nástavek, ale obvykle je nástavků s rámkami od medu více. Pokud se nechají v medárně tak se v nich dříve nebo později rozmnoží zavíječi. Pokud odhlédneme od ekonomické škody tak i tak se jedná o velice nepříjemnou záležitost. Vozil jsem nástavky do chladnějšíhon skladu (18°C) nebo jsem plásty uskladňoval tak, že jsem jich místo 11 v nástavku nechával 10 a tmavé plásty jsem dával zvlášť a později sířil. Je to možné dělat pokud je k dispozici chladnější sklad, ale je to dost časově náročné a jak známo v sezóně moc času není. A rámky od medu jsou dobré na jaře jako podněcovací. Moderní technika nám dala ještě jednu možnost. Využívat chlazené sklady. V roce 2013 se tak trochu staly hitem, protože se objevilo pár článků o nich. Většinou se předpokládá, že se najde nějaká místnost a ta se zaizoluje polystyrenem a s pomocí dotace se koupí chladící jednotka. Původně jsem uvažoval o něčem takovém, ale především jsem neměl k dispozici vhodnou místnost a pak některá technická řešení mi nebyla jasná. Především dveře do chladírny a pak i udržování hygieny na stěnách z polystyruenu. Dát na polystarén ještě nějakou omyvatelnou vrstvu se mi vůbec nelíbilo. Podíval jsem se po internetu a zjistil, že nechat si udělat z PUR panelů komoru s originálními dveřmi do chladírny není vůbec tak drahé jak by se mohlo zdát. Po určitém rozvažování jsem si objednal chaldící komoru o vnitřních rozměrech 5x2 metry a výšce 2,5 m. Původně jsem chtěl výšku menší, protože do 2,5 metru stejně nic nevyzvednu, ale dal jsem na odborníky a uělal jsem dobře. Chlazený vzduch musí mít možnost cirkulace a tak nad sloupcem dvanásti optimalových nástavků je dost místa pro proudění vzduchu. Pokud bych celý sklad vyplnil nástavky tak se jich tam vejde skoro 500. Stěny komory jsou z 6 cm PUR panelů. Nic jsem nenavrhoval sám , ale nechal udělat firmou , která už pár velkých skladů udělala. Garantují mi teplotu i v létě 8°C a relativní vlhkost 55%. Na uskladnění rámků proti zavíječi i jako zásobu souší na jaro dostačující.

Při uvahách o chlazeném skladu mne napadlo pár možností jak je využívat i jinak. V roce 2013 přišel po deštivém červnu velmi teplý červenec a moje zpracovana otočená na jih byla pořád vyhřívána na 28°C a já potřeboval pastovat med. Zkusil jsem to a dopadl jako přísloveční sedláci u Chlumce. Med jsem pastoval 14 dní a jeho kvalita byla příšerná. Nejlepší teplota pro pastování medu je okolo 15 °C , ale kde ji vzít. V chladírně by to šlo. Běžně jsem pastoval med s teplotou pod 10°C. Jen je potřeba pastovací zařízení umístit na podvozek. To bych měl a tak to tento rok vyzkouším.

Další možností, která mne v souvislosti s chladírnou napadla je její využtí při medobraní. V posledních letech se mi stávalo, že v medárně mám dost vysokou vlhkost, která je pro kvalitu medu zničující. Med z dekantační nádoby pod medometem ženu většinou rovnou do sudu, který je otevřený a tak při vlhkosti v místnosti nad 70% dochácí k absorpci vody do medu . Pokud by se med plnil do sudu v prostoru s teplotou okolo 10°C a relativní vlhkosti okolo 55%, tak by zároveň došlo k vysušování medu. Tedy alespoň si myslím. Nejsem odborník. Je pravda, že musí být zajištěno přemísťování sůdu s tekutým medem a možnost hermeticky sudy uzavřít, protože pokud by se vychlazený med vyvezl do teplejších prostor tak by na jeho povrchu došlo ke kondezaci vody a tím i k zvýšení množství vody v medu.