Zpracování medu


Med nelze v sezóně zpracovat tak aby byl připraven rovnou pro spotřebitele. Velká část medu je uskladněn ve větších baleních a je potřeba jej naplnit do sklenic.

Med v sudech rozehřívám velkou spirálou. Moji práci plně vyhovuje. Do menších nádob jej dávám ručně a teprve v těchto nádobách je rozehřívám definitivně. Je to především nutné u řepky, která se nerozehřeje úplně. Červencové medy se často rozehřejí úplně a je možné je hned zpracovávat. Spirála rozehřívá med průchodem ze shora dolu a dochází tedy k zahřátí medu na vyšší teplotu jen relativně krátce a tedy případné poškození nehrozí.

Med před pastováním nebo plněním do sklenic čistí pomocí uhelonového síta. 15 kg vědra rezehřívám v bedně, která je vyhřívána ze spodu. Nechal jsem se inspirovat vyhřívanými podlahami. Pořídil jsem tepelné kabely, kde jsem pro bednu na dvě 15 kg vědra nebo dvě 25kg plechovky použil kabel o délce 8m Je namotán na podložku a zalit tmelem na dlažbu, která je položena na ně. Zároveň je do této dlažby umístěno teplotní čidlo od regulátoru teploty. Ten jsem si pořídil jako modul, který jsem umístil do krabičky se zásuvkou. Na internetu se dají sehnat i hotové regulátory. Prostorový termostat není vhodný, protože je jen do 30°C.

Nerad dávám med tekutý a tak jsem své odběratele naučil na pastový med. Pastuji v nerezové nádobě na 115 kg medu. Pastovač mám vlastní konstrukce. Motor s převodovkou a třemi vrtulkami. Prostě klasika na pastování. Jen hýbat medem, ne jej pastovat velkou hnětačkou. Na případné zahřívání medu jsem nádobu opět omotal elektrickým kabelem o délce 12 m, omotal izolací za radiátory a přidělal termostat. Jelikož je nádoba nerezová tak je teplo dobře rozváděno a kabel nemusí být moc hustě. Vzdálenost mezi náviny 4 cm stačí. Musí být termostat, protože tento kabel rozehřeje nádobu dost rychle na 70°C. Kabel se nesmí křížit nebo dotýkat.